Total War: Attila - první dojmy

Přes rozporuplný pocit z Rome2 jsem se nakonec nechal strhnout a koupil jsem si Attilu. První dojmy?

Hra je výrazně vymazlenější než Rome2. Zatím se tváří jako hodně dodělaná, na žádné bugy či nedodělky jsem nenarazil.
Co se mi moc líbí:

• Hra je výrazně plynulejší. 
• Hlavní mapa není trhaná.
• Hra má roční období (do Rome to dodělali snad po roce).
• Města jsou neuvěřitelně vymazlená - když jsem na videu viděl Constantinopolis, spadla mi čelist. Tohle určitě chci hrát.
• Jsou zvýrazněné RPG elementy. Family Tree je zpět!
• Rozdíly mezi frakcemi jsou opravdu výrazné.
• Ovládání je trošku lepší, ikony jednotek jsou mnohem hezčí.
• Ohně! Hoří stromy, budovy i dřevěné brány. To hodně oceňuji.

Gameplay v bitvách je celkem hladká, ale při větším počtu jednotek jde framerate dolů. Bude to chtít pohrát si s nastavením.

Zatím mám trošku smíšené pocity ze stěhování národů. Ve hře je to implementováno hodně zajímavě, příslušné národy si nemusí stavět města a fungují za pochodu.

Už tutoriál mi dal překvapivě zabrat (a ještě nejsem na konci). Jedno chybné rozhodnutí, jedna prohraná bitva - a už se to veze. Je hodně náročné se vyhrabat z maléru - a tak to má být.
V bitvách jsem někdy prohrál i přes poměrně výraznou přesilu - kvalita bojovníků hraje obrovskou roli.

Doba stěhování národů nepatří mezi mé nejoblíbenější dějinná období - radši něco buduji, než bořím. Hrát za Huny mě proto moc neoslovuje. Nicméně Sasy, Vikingy nebo Góty bych zkusit mohl - anebo se možná pokusím zachránit Západořímskou říši.